Navigace: Home Kreibichovy mapy krajů
Kreibichovy mapy českých krajů
Vystavené mapy jsou digitalizovaným originálem speciálních map zapůjčených z Mapové sbírky Historického ústavu Akademie věd České republiky (HÚ AV ČR). Její digitalizace a zveřejnění bylo umožněno na základě dohody o spolupráci mezi VÚGTK, v.v.i. a HÚ AV ČR, v.v.i.
Autor:
František Jakub Jindřich Kreibich
Měřítko:
okolo 1 : 242 000
Rok mapování:
1820 - 1834
Rozměr sekce:
různý
Počet krajů:
16
Vydavatel:
C. E. Rainold
 

Mapy Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha (1759-1833) byly nejoblíbenějším a nejvlivnějším kartografickým dílem středního měřítka od první třetiny 19. století až do zveřejnění výsledků III. vojenského mapování. Zde zpřístupňujeme naskenované Kreibichovy mapy šestnácti českých krajů (podle správního rozdělení Čech z roku 1751) z Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, v.v.i.

František Jakub Jindřich Kreibich působil od roku 1795 jako farář v severočeských Žitenicích, kde ze své fary vytvořil středisko kulturního a vědeckého života. Jeho velkou zálibou byly již od studií na jezuitských školách v Chomutově a v Praze astronomie a kartografie. Pracoval na nové mapě Čech, která by nahradila dosud užívanou, ovšem sto let starou Müllerovu mapu z roku 1720. Ve spolupráci s Martinem Aloisem Davidem, který změřil zeměpisnou šířku řady míst v Čechách (a na Kreibichovo přání i Žitenic), vypracoval Charte vom Königreiche Böheim v měřítku 1: 576 000, která vyšla v Norimberku roku 1807 (nakl. Schneider a Weigel, potom ještě 1808, 1810, 1816, 1820, 1830) a v Praze celkem desetkrát v letech 1818-1836. Vydání z roku 1820 se stalo součástí knihy Verzeichniss aller im Königreich Böhmen befindlichen Ortschaften (vydávaného podle krajů, pro celé Čechy pak pod názvem Reise-Taschen Lexikon). Mapa byla přesnější než současně v reedici publikovaná mapa Josefa Ferdinanda Bock-Polacha antikvující již dříve Müllerovu mapu Čech (poprvé vydána ve Vídni 1790) pouze po stránce topografického obsahu. Navíc tato mapa byla Českým guberniem odmítnuta a Bock-Polach ji vydal poobakrát pouze jako soukromá osoba.

Kreibichovým nejvýznamnějším počinem bylo ovšem zpracování map 16 českých krajů. Mapy vycházely od roku 1820 do roku 1834 (mapa Litoměřického a Boleslavského kraje vyšly již posmrtně). Rámcově byly podloženy zaměřenými zeměpisnými souřadnicemi některých bodů (uváděny v rozích map stejně jako základní statistické údaje o kraji a u později vydaných map také nadmořské výšky některých bodů), většinu informací pro svá díla ovšem Kreibich získával na svých četných cestách po Čechách, vlastními měřeními a kopírováním starších map, s nimiž pracoval.

Jak již délka období, po něž mapy vycházely, i fakt, že vznikaly postupně, naznačují, nelze z šestnácti map sestavit jednu přehlednou mapu Čech. Nenavazují na sebe nejenom geometricky, ale místy ani topograficky. I když vezmeme v úvahu stárnutí papíru, mapy nemají stejné měřítko. Na každé mapě je dvojí grafické měřítko: v německých a českých mílích. Úsečky ovšem nemají na různých mapách stejnou délku. Průměr se pohybuje okolo 1 : 242 000

Kreibichovy rukopisné předlohy ryli do mědi Kašpar Pluth (Berounský kraj), Karel Kettner (Kouřimský, Bydžovský, Loketský, Budějovický) a zbývající mapy, s výjimkou Rakovnického, Žateckého, Hradeckého a Plzeňského, vyryl František Pluth.

Nejprve vyšla mapa Berounského kraje (jako příloha seznamu míst v Král. českém publikovaného v časopise Hyllos vydávaného C. E. Raimondem v Praze, 1820), stejně tak mapa Rakovnického a Žateckého kraje (1821). Po zániku časopisu vycházely mapy u nakladatele C. W. Enderse: Kouřimský kraj (1824), Hradecký (1827), Loketský a Bydžovský (1828), Budějovický a Plzeňský (1830), Prácheňský (1831), Táborský a Klatovský (1832), Čáslavský a Chrudimský (1833) a Boleslavský a Litoměřický (1834).

Nakladatel pořizoval druhá a třetí vydání některých map (Berounský kraj ještě 1826 a 1828, Rakovnický 1826, Žatecký 1826, 1828, Kouřimský 1826), celkově byly vydány také ve formě atlasu Neuester und vollständigster Atlas des Königreiches Böhmen.

Kreibichovy mapy byly brány za vzor pro mapy Čech vydávaných v první polovině 19. století v zahraničí. Dále existují důkazy o tom, že jeho mapy sloužily ještě ve druhé polovině 19. století (mj. jako turistické a podkladové pro zakreslování dalšího mapového obsahu) a v knihovně je měla řada vzdělanců své doby (Pavel Josef Šafařík, Václav Vladivoj Tomek, Josef Jungmann, Antonín Marek), i když na nich zobrazené krajské rozdělení nebylo již aktuální.

Kromě zmíněných map, generální mapy Království českého, která vyšla v několika vydáních, poštovní mapy Čech a mapy litoměřické diecéze vytvořil Kreibich ještě několik drobnějších kartografických prací (podrobnou mapu Čech nedokončil), mapy sporných vesnic na Rumbursku a kopie Klaudyánovy mapy Čech. Topografické údaje, které Kreibich nashromáždil, nevyužil jen ve svých mapách: jeho data antikvovala základní dobovou topografickou příručku Jaroslava Schallera Topographie des Königreichs Böhmen. Kreibichovy údaje využil v prvních dvou dílech své topografie Johann Gottfried Sommer. Naopak pozdější svazky se s Kreibichovými mapami vyrovnávají kriticky, konstatují odchylky a opravují chyby.

Text: Mgr. Eva Chodějovská

Literatura:
Ottův slovník naučný, díl 15, Praha 1900, s. 110;
Ludvík Mucha, František Jakub Jindřich Kreibich, in: Lidé a Země 8, 1959, s. 356-358;
Ludvík Mucha, Mapy 16 českých krajů od Fr. J. J. Kreibicha, in: Z dějin geodézie a kartografie 5, 1986, s. 61-73 (na základě nepublikované rigorózní práce, Přírodovědecká fakulta UK, 1969)
František Roubík, Soupis map českých zemí 1, Praha 1951, s. 62-64.

Aktualizováno: 14. dubna 2015   |   Webmaster   |   © 2008 - 2015, VÚGTK, v.v.i.