Navigace: Home Ostatní mapy
Mapa výšek s 25 metrovými vrstevnicemi. Navrhl a kreslil Prof. dr. Karel Kořistka, 1 : 200 000, vyvedeno v litografickém ústavu F. Kökeho ve Vídni. Vyšlo v Archiv pro přírodovědecké proskoumání Čech. První díl. prof. dr. Karel Kořistka, prof. Jan Krejčí, v Praze 1870, práce topografického oddělení přírodovědeckého proskoumání Čech v letech 1864 - 1866.

Podávaje u veřejnost v následujících listech první seznam výšek vyměřených od topografické (místopisné) sekce pro proskoumání Čech, rozmnožený některými staršími spolehlivými měřeními, pokládám za nutné, učiniti několik stručných poznámek o postupu a methodách vyměřování, o osobách při něm se účastnivších a konečně o správnosti tohoto určování. Seznam tento obsahuje pouze takové body, které se nalézají na terénu vrstevní mapy k tomuto seznamu přiložené (sekce II.), a jež největší částí, pokud tyto proskoumáním Čech byly spůsobeny, v létech 1864 a 1865 jsou provedeny.

Už v úvodu k předcházejícímu oddílu (str. 1.) byl naznačen účel úlohy spisovatelovy, co největším počtem vhodně rozděleného měření výšek a nivelování obdržeti správnou známost poměrů výšek v Čechách. Účelu toho mělo se dosíci tím, že podle methody, které spisovatel nejdříve na Moravě u větší míře, po něm pak též jiní užívali, a jejíž podstata knihou svrchu (stránka 30.) uvedenou dostatečně jest známa, tedy pomocí tak zvaného universálního nivellačního stroje se stanovisek vhodně volených měří se přímo úhly výšek všech viditelných míst a jiných důležitých bodů terénních. Vodorovné vzdálenosti vezmou se z dobrých terénních map, a z toho vypočítají se podle obyčejných vzorků. (formulí) s ohledem ke všem prakticky důležitým opravám (korekcím) rozdíly výšek těchto bodů proti stanovisku. Za stanovisko brává se buď některý z těch bodů, který při katastrálním, před třiceti léty počatým měření Čech sloužil za bod hlavního trojhranu (bod triangulační), a jehož výška nad hladinou mořskou tedy jest známa, anebo takový bod, z kterého viděti jest několik takových triangulačních, tak že tudíž nadmořská výška všech ostatních bodů snadno z toho dá se odvoditi. Vodorovné vzdálenosti měřených bodů terénních jsou vyňaty z původního mapování c. k. vojensko-zeměpisného ústavu v měřítku 1 palce = 400 sáhům čili 1 : 28.800, jehož fotografické kopirování k účelu proskoumání Čech od vys. c. k. ministerstva laskavě bylo povoleno. Hned na počátku této práce položený návod spolupracovníkům obsahuje stručně a jasně zásady, jimiž říditi se jest při tomto vyměřování. Mnohem větší část měření obsažených v následujícím seznamu provedena jest podle této methody.

a) Práce v létech 1864 a 1865 v terénu sekce II. provedené byly tak rozděleny, že r. 1864 p. Jos. Kristen, asistent na zemské' polytechnice, podnikl měření v jihozápadním křídle Středohoří, na Perucké a Řípské vysočině, pak v okrsku mezi Úštěkem a Hošťkou (Gastdorf), spisovatel tohoto díla pak, na nějž zároveň bylo vznešeno vrchní řízení orograficko-hypsometrických prací, uvázal se ve vyměřování ve východním křídle Krušných hor, v Teplicko-Chabařovické pánvi, v severozápadním a severovýchodním křídle Středohoří, že dále r. 1865 inženýr p. Karel baron Callot převzal spracování obsaženého na mapě údolí Jizerského po obou stranách řeky, vysočiny Bělské, jakož i jedné části nížiny Dokské, p. Kristen uvolil se vyměřiti pohoří J eštědské a Jizerské, jakož i severovýchodní křídlo severočeského pohoří pískovcového, spisovatel tohoto díla pak jal se měřiti Dubské pohoří, ústřední a západní čásť severočeského pohoří pískovcového a Lužického pohoří. Také obešel spisovatel za příčinou zhotovení mapy vrstevní okrsky od obou spolupracovníků Callota a Kristena spracované částečně r. 1865, částečně r. 1867 a 1868, při čemž rovněž některá měření tamtéž předsevzal. Tímto spůsobem bylo na terénu asi 128 čtv. mil v letech 1864 a 1865 asi 5000 bodů, mezi nimiž některé dvakrát a vícekrát určeno. Všecky tyto body přijmouti do následujícího seznamu bylo ne¬možno, tím méně však bylo lze sděliti zde vyměřené živly a hlavní fáse výpočtu, poněvadž by tím místo i výlohy za tisk zajisté se byly ztrojnásobnily. Anobrž jsem se spokojil tím, že jsem z našich vyměření vybral jen důležitější a charakteristické body a při tom sdělil jen výsledky (totiž nadmořskou výšku v metrech a ve víd. stř.), poněvadž těm, kdož si toho přejí, bude dovoleno nahlédnouti do vyměřovacích a vypočítávacích našich denníků, jež konečně budou spořádány a museu odevzdány. K tomu cíli jest v následujícím seznamu u každého vyměřeného bodu poznamenán blíže nejen autor, nébrž i také rok a methoda měření. Pak vzhledem k methodě měření sluší ještě připomenouti, že v takovém terénu, který neposkytoval žádné vyhlídky ani žádného spojení s druhými body, též jsem používal tlakoměru (barometru), a sice i rtuťového i aneroidského.

Kromě těchto od členův a na útraty proskoumání Čech provedených určení přijal jsem pro úplnost do následujícího seznamu ještě tato měření:

b) Pode jmenem "Měření generálního štábu" od triangulačního oddělení c. k. vojenského zeměpisného ústavu provedená měření bodů triangulačních posledního měření království Českého, kteráž posud nikdy nebyla uveřejněna, mně však k mému požádání zvláštní ochotou Jeho Excellence pana polního podmaršálka z Fligely, ředitele c. k. voj. zeměp. ústavu, už před delší dobou v opisu byla sdělena. Tyto body jsou základem našich prací a my jsme je četnými měřeními opět mezi sebou spojili. I jsme tedy s to, abychom kdyby následkem středoevropského měření musila nastati pro praxi značná změna v posavadních číslech výšky, mohli snadno učiniti příslušnou opravu vlastních našich měření výšky. Také jsme neobmeškali, naše stanoviska, kdekoliv bylo možno, spojiti přímo s viditelnými hlavními body středoevropského měření v tomto terénu (jako na př. Děčínským Sněžníkem, Lausche, Ještědem, Bezdězem, Milešovkou atd.).

c) Dále přijal jsem hlavní body některých mně přátelsky propůjčených nivelování železných drah, a sice zvláště nivelování c. k. společnosti státní dráhy, Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (Liberecko-Pardubické), české severní dráhy a Kralupsko-Turnovské dráhy, konečně nivelování řeky Labe od c. k. zemského stavebního ředitelství. Avšak byl jsem přinucen učiniti velmi značné opravy v číslech výšek podélných profilů těchto drah, jež vesměs nadmořskou výšku udávají ve víd. sáhách. Neboť nadmořská výška Pražského státního nádraží páčí se posud na 94.0 místo 101.23, výška Libereckého nádraží na 187.96 místo 199.63, a Kralupské nádraží na 82.00 místo 92.00. Proto musil jsem v číslech výšky sever. státního nádraží učiniti opravu o 7.23, při české sev. dráze rovněž o 7.23, při Kralupsko-Turnovské dráze o 10.00, konečně při Liberecko-Pardubické dráze o 11.68 sáhů v positivním smyslu.

d) Rovněž přijaty jsou do seznamu některé důležité výsledky ze spisu p. Karla barona Callota "Beitrage zur Hohenkunde des Königreiches Böhmen, Prag, 1863", jehož snahy o hypsometrii Českou svého času bohužel nedošly zasloužené podpory.

e) Některá mně od p. Jana Brücknera, poručíka v k. sas. topografickém sboru (Guiden-Corps) v Drážďanech co nejochotněji propůjčená polotrigonometrická měření výšek na saské půdě, zejmena v okolí Žitavy, kterých jsem výborně mohl užíti k doplnění své vrstevní mapy na saské půdě, kde naše měření ovšem byla chatrná. Při této příležitosti musím připomenouti, že pan Brückner se zanáší vyhotovením vrstevní mapy Saska na základě vlastních mnoholetých měření, kterážto výtečná práce jest už skoro ukončena.

f) Z barometrických (tlakoměrných) měření přijal jsem nevydaná posud měření p. lesního Bunda v České Kamenici; měření tato vztahují se k terénu českého Švýcarska a byla mi k mé žádosti od p. Bunda velmi ochotně poskytnuta.

g) Konečně zdálo se mně podle mých porovnání, že také barometrická měření nebožtíka k. sas. měřického ředitele Lohrmanna, jakož i určení výšek někdejšího sekretáře v k. sas. ministerstvě Wiemanna, jakkoliv jsou už starší, přece jsou pracována s velikou pílí. Proto tedy obdržev od k. sas. úřadů v Drážďanech ochotné dovolení učiniti si z nich výtahy, přijal jsem je jednak do svého seznamu, jednak jsem jich použil při spracování vrstevní mapy. I při Bundových, i při Lohrmannových a Wiemannových měření učinil jsem potřebné opravy pro změněnou nadmořskou výšku barometru:

Než přese všecka tato pod b) až g) uvedená cizí měření obnášejí tato přece jen sotva desátou část těch určení, která byla provedena za příčinou prací proskoumání Čech.

Mírou, v které výšky byly vypočítány, byl původně, poněvadž vzdálenosti musily se vyčítati v míře sáhové, rovněž víd. sáh. Než ta okolnost, že vůbec stalo se zvykem udávati plochu výšky ve stopách, jakož i ta, že u nás co nevidět bude zákonitě zavedena míra metrická, čímž by už nejbližší generaci naše míra dle sáhů a stop mohla se státi nesrozumitelnou neb aspoň nepohodlnou, přiměly mne k tomu, že jsem veškeré výšky vypočítané už v mírách sáhových přeměnil na míru metrickou a stopovou. V nauce o terénu, jež předchází tento seznam, postavil jsem míru stopovou i metrickou, jakož i míle a kilometry zhusta schválně vedle sebe, poněvadž v přechodním stadiu, v kterém se právě nalézáme, jenom častým vedle sebe stavěním a porovnáváním stává se možno učiniti sobě o nové míře pravé ponětí. Na přiložené mapě, kteráž jest prvním listem atlantu, který do desíti roků sotva bude ukončen, bylo tím více záhodno, voliti všude novou francouzskou čili metrickou míru, jak při jednotlivých výškách, tak i při tažení vrstevních čar, poněvadž jen tak lze jim pojistiti trvalou cenu a praktickou potřebnost pro budoucnost. Pro lepší přehled podávám zde ještě jednou poměrná čísla, dle kterých jsem míry převáděl:

1 víd. sáh = 6 víd. stop == 1.8965 metrů,

1 metr = 0.5273 víd. sáhů = 3.1638 víd. stop,
1 rak. poštovní míle = 4000 víd. sáhů = 7.586 kilometrů,
1 kilometr = 0'132 (skoro l/s) rak. poštovní míle.

Spořádání tohoto seznamu má za účel usnadniti čtenáři vyhledání bodů.

Pouze abecední uvádění bodů, nebo vyjmenování jich podle doby, kdy který byl měřen, bylo by tomu velmi na újmu, pročež bylo třeba, rozděliti body na menší okrsky. Při tom naskytovala se myšlénka, že by se mohlo zvoliti buď přirozené rozdělení asi podle poříčí, nebo podle pohoří, anebo politické rozdělení okresů.

Uváživ pilně všecky okolnosti nezvolil jsem žádného z těchto rozdělení, neb rozdělení podle přirozeného terénu, jakkoliv se hodí ku všeobecným úvahám, spočívá v podrobném ohraničení zhusta pouze na subjektivních (osobních) názorech, a politické rozdělení na okresy bylo u nás za posledních dvou desítiletí tolikkrát změněno, že zajisté nejméně se hodí za trvalý základ příruční knihy, která nemá býti k potřebě pouze na několik měsíců. Proto jsem se odhodlal za základ rozdělení zvoliti čáry na přiložené mapě naznačené pro zeměpisnou délku a pro zeměpisnou šířku, tak sice, že vzhledem k délce byly zvoleny za dělidla poledníkové čáry od 10 k 10 minutám, vzhledem k šířce rovnoběžné čáry od 5 k 5 minutám. Čáry tyto může sobě každý, když pro některou krajinu hledá body výšek, buď skutečně tužkou nebo v myšlénkách táhnouti na mapě. Tím spůsobem obdržíme něco přes 60 čtverhranů, jež jsou naznačeny po sobě jdoucími čísly od západu k východu a od severu k jihu, pak jmenem nejznačnějších ve čtverhranu se nalézajících míst. Poněvadž poslední délka takového čtyrhranu obnáší 6130, šířka 4810 víd. sáhů, jest tedy v každém takovém plném čtyrhranu obsažena plocha asi 18000 jiter čili 1.80 čtv. mil, čili 10500 hektarův.

Abychom obdrželi přehled rozdělení půdy v rozličných polohách výšky, dal jsem pomocí vrstevní mapy a planimetru pro každý čtverhran určiti procentovou část půdy ve vrstvách ode 100 ke 100 metrů, kteroužto práci nynější můj asistent, p. Gabriel Hendrich, ochotně podnikl. Procentová tato čísla jsou v seznamu položena před každým čtverhranem, a jich pomocí, jakož i pomocí svrchu udané základní plochy každého čtverhranu snadno dá se vyšetřiti, jaká skutečná plocha půdy se nalézá v každé z ploch výšky.

Ředitelstva jmenovaných drah propůjčila mi s největší ochotou podélné profily, z kterých zde podávám důležitější body, uved je na společnou nadmořskou výšku.

Ostatní skráceniny nepotřebují širšího výkladu.

V každém čtyrhranu podáno jest nejdřív okolí místa, podle něhož čtyrhran jest pojmenován, načež obyčejně počíná se od západu a pokračuje se s body přes sever a východ k jihu, ač nevedou-li místní poměry, ku př. výtečná čára údolní, k jinému po¬ řádku. V pohraničních čtyrhranech jsou do nich zahrnuty také vždy ještě nejblíže nich ležící místa sousední země (Saska). Čtyrhrany jsou spořádány podle zeměpisné šířky od 5 k 5 minutám od severu k jihu, a podle zeměp. délky od 10 k 10 minutám od západu k východu.

Text: Prof. Dr. Karel Kořistka