Navigace: Home Ostatní mapy
Carte économique de la Bohéme et de la Moravie. Printed in Prague, Bohemia. Published by the Czech Export Institute, Prague. Ofset by V. Neubert and Sons Press, Prague. Copyright by the Czech Export Institute, Prague. 1939, barevný tisk, výška 580 mm, šířka 800 mm.

K centrům československého průmyslu před druhou světovou válkou patřily převážně regiony podél hlavních železničních tahů – v Čechách při severozápadní a severovýchodní hranici, ve středočeském Polabí (potravinářská oblasti) a ve středočeské a západočeské průmyslové oblasti (s Kladenskem, podbrdským pásem a Plzeňskem). Na Moravě se průmysl soustřeďoval na severní a východní Moravě (textil a těžba uhlí), na střední Moravě a v dyjskosvrateckém úvalu (potravinářství), průmyslovými centry byla rovněž Praha a Brno. Po přijetí Mnichovského diktátu 30. 9. 1938 a okupaci Československa 15. března 1939 nacisté ovládli rozvinutý československý zbrojní průmysl a další klíčová odvětví, hutnictví, strojírenství, obuvnictví, textilní a potravinářské závody. Protektorátní hospodářství bylo drasticky okleštěno, přesto na území Protektorátu zůstala mnohá centra průmyslové a zemědělské výroby. Propagační a osvětová mapa protektorátního hospodářství Čech a Moravy z roku 1939 s názvem Carte économique de la Bohéme et de la Moravie je vyzdobená tradičním národním symbolem – lipovými lístky – a atributy průmyslu a zemědělství. Její autoři se pokusili s hrdostí představit alespoň ty pozůstatky hospodářství a pamětihodností, které v protektorátu po březnu 1939 zůstaly. Od vzniku mapy uplyne v roce 2009 sedmdesát let.

Text: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.

Kladsko. 1:200 000. Navrhl univ. prof. Dr. Jos. Doberský-Pohl. České názvy v Kladsku a ve Slezsku jen podle archiv. pramenů. Reprodukce a tisk: Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Nákladem Vydavatelstva Družstevní práce, zapsaného společenstva s.r.o. v Praze. Nedatováno [1946], barevný tisk, výška 418 mm, šířka 357 mm

Kladsko bylo součástí českých zemí do roku 1742, kdy připadlo Prusku po prohraných slezských válkách. Na versailleské mírové konferenci 1919 se pokoušeli českoslovenští diplomaté a geografové získat Kladsko zpět, avšak bezúspěšně a stejně tak po druhé světové válce. V souvislosti s úsilím o opětovné připojení Kladska k Československu bylo v roce 1945-1947 bylo v Československu vydáno několik map Kladska, mezi nimi i podrobná mapa Josefa Doberského-Pohla. Zároveň vznikly také mapy Kladska autorů Stanislava Vorla a Karla Kuchaře (Kladsko. Navrhli dr. Stanislav Vorel a dr. K. Kuchař. Vydala Společnost přátel Kladska, Praha I, Husova. Barevný tisk, nedatováno [1946], 1:200 000. výška 385 mm, šířka 338 mm. In: Naše Kladsko. Sborník prací členů výzkumného vědeckého sboru Svazu přátel Kladska. Praha, Orbis 1946; Kladsko. Barevný tisk, nedatováno [1947], grafické měřítko [1:500 000]. Na stránce s textem. In: VOREL, Stanislav: Příspěvek k místopisným názvům v Kladsku. Sborník Československé společnosti zeměpisné 52, 1947, s. 8.; Vorel, Stanislav. Kladsko. Přírodní poměry a hospodářství Kladska v mapách 1:400 000. Praha, nákladem Svazu přátel Kladska 1948. Reprodukce a tisk Vojenský zeměpisný ústav. Barevný tisk, 260x210 mm. Soubor 16 map.). Kladsko je jako součást zemí Koruny české stále v popředí zájmu historiků a historických geografů, a to jak českých, tak zejména polských a německých.

Text: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.

Mapa výšek s 25 metrovými vrstevnicemi. Navrhl a kreslil Prof. dr. Karel Kořistka, 1 : 200 000, vyvedeno v litografickém ústavu F. Kökeho ve Vídni. Vyšlo v Archiv pro přírodovědecké proskoumání Čech. První díl. prof. dr. Karel Kořistka, prof. Jan Krejčí, v Praze 1870, práce topografického oddělení přírodovědeckého proskoumání Čech v letech 1864 - 1866.

Podávaje u veřejnost v následujících listech první seznam výšek vyměřených od topografické (místopisné) sekce pro proskoumání Čech, rozmnožený některými staršími spolehlivými měřeními, pokládám za nutné, učiniti několik stručných poznámek o postupu a methodách vyměřování, o osobách při něm se účastnivších a konečně o správnosti tohoto určování. Seznam tento obsahuje pouze takové body, které se nalézají na terénu vrstevní mapy k tomuto seznamu přiložené (sekce II.), a jež největší částí, pokud tyto proskoumáním Čech byly spůsobeny, v létech 1864 a 1865 jsou provedeny.

Už v úvodu k předcházejícímu oddílu (str. 1.) byl naznačen účel úlohy spisovatelovy, co největším počtem vhodně rozděleného měření výšek a nivelování obdržeti správnou známost poměrů výšek v Čechách. Účelu toho mělo se dosíci tím, že podle methody, které spisovatel nejdříve na Moravě u větší míře, po něm pak též jiní užívali, a jejíž podstata knihou svrchu (stránka 30.) uvedenou dostatečně jest známa, tedy pomocí tak zvaného universálního nivellačního stroje se stanovisek vhodně volených měří se přímo úhly výšek všech viditelných míst a jiných důležitých bodů terénních. Vodorovné vzdálenosti vezmou se z dobrých terénních map, a z toho vypočítají se podle obyčejných vzorků. (formulí) s ohledem ke všem prakticky důležitým opravám (korekcím) rozdíly výšek těchto bodů proti stanovisku. Za stanovisko brává se buď některý z těch bodů, který při katastrálním, před třiceti léty počatým měření Čech sloužil za bod hlavního trojhranu (bod triangulační), a jehož výška nad hladinou mořskou tedy jest známa, anebo takový bod, z kterého viděti jest několik takových triangulačních, tak že tudíž nadmořská výška všech ostatních bodů snadno z toho dá se odvoditi. Vodorovné vzdálenosti měřených bodů terénních jsou vyňaty z původního mapování c. k. vojensko-zeměpisného ústavu v měřítku 1 palce = 400 sáhům čili 1 : 28.800, jehož fotografické kopirování k účelu proskoumání Čech od vys. c. k. ministerstva laskavě bylo povoleno. Hned na počátku této práce položený návod spolupracovníkům obsahuje stručně a jasně zásady, jimiž říditi se jest při tomto vyměřování. Mnohem větší část měření obsažených v následujícím seznamu provedena jest podle této methody.

více

Text: prof. dr. Karel Kořistka

Mapa výšek podle svých vlastních měření navrhl a kreslil Prof. Dr. Karel Kořistka. Proskoumání Čech, II. díl, topografické oddělení, Praha, 1870.

 

 

 

 

Zeměznalecká mapa krajiny u Vranova, Přestavlk a Soběhrad severně od Benešova. 1:28 800. sestavil Helmhacker. České názvy v Kladsku a ve Slezsku jen podle archiv. pramenů. Reprodukce a tisk: Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Nákladem Vydavatelstva Družstevní práce, zapsaného společenstva s.r.o. v Praze. Nedatováno [1946], barevný tisk, výška 418 mm, šířka 357 mm. Z knihy Prof. Dr. Karla Kořistky Proskoumání Čech, II. díl.

 

 

 

 

 

 

 

1 : 28 800, sestavil Helmhacker 1870. Z knihy Prof. Dr. Karla Kořistky Proskoumání Čech, II. díl.

 

 

 

 

obsahující veškery obce nad 300 obyvatel, všečky fary, filialní kostely a kláštery, sídla býv. panství, všecky silnice a železnice, pošty a stanice telegrafní, znamenitější zámky a ssutiny atd. atd.
1 : 418 000, sestavil Josef Erben, ředitel pražské statistické kanceláře. Nákladem kněhkupectví Karla Janského v Táboře. Litogr. ústav Hynka Fuchse v Praze. Desáté, dle posledního popisu rozmnožené vydání. Součástí je i tabulka rozdělení země dle hejtmanství a okresů včetně jejich plochy v km a počtu obyvatel dle popisu z r. 1880 i s vojskem.

 

 

 

1 : 750 000, zmenšené české vydání školní mapy (1 : 150 000) kterou vzdělal Dr. Karel Schober, provedena a vydána c. a k. voj. zeměpisným ústavem ve Vídni, 1888, součástí je i plán Brna a plán Opavy v měřídku 1 : 75 000

 

 

 

 

Litva, 1 : 100 000, rok 1917 Litva, 1 : 100 000, rok 1914

První lotyšské známky v ceně 5 kopejek z roku 1918 byly z nedostatku papíru vytištěny na rubu map německého generálního štábu – Karte des westlichen Rußland v měřítku 1 : 100 000.
Na mapě o rozměru 30′ x 15′, je černě situace a zpravidla hnědě vrstevnice. Známky byly tištěny na mapy v 12 řádcích a 19 sloupcích, celkem tedy mohlo být na mapovém listu 228 známek.
Na mapovém rámu jsou tyto údaje: číslo a název mapového listu, sousední mapové listy, souřadnice rohů (zeměpisná délka je od základního poledníku Ferro), rysky vyjadřující 5 a 10 minut, hodnoty vrstevnic, název tiskárny, rok vydání, polský slovníček a výslovnost, číselné a 4 grafická měřítka [metry/versty (1 versta = ruská míle = 1066,781 m)/kroky/míle geografická (zeměpisná) (1 krok ~ 0,80 m/1 míle = 7420,439 m] a další údaje jako názvy řek, směr železničních tratí, aj..
Znázornění výškopisu bylo dvojí. Jednak pomocí vrstevnic. Hodnoty vrstevnic jsou uvedeny pouze na mapovém rámu. Jiný způsob zobrazení výškopisu je pomocí schematického znázornění zakřivených šraf bez udání výšek. Kóty jsou znázorněny šikmým písmem. Na mapě s Baltským mořem jsou uvedeny hodnoty hloubek mořského dna. Na mapách jsou vidět také různé zkratky a mapové značky. Stojatým písmem u místopisného názvu je uveden počet domů.
Mapy se známkami se nacházejí na území Lotyšska, Litvy a Běloruska. Území na mapě P19. Poniewież dnes Panevėžys se nachází v Litvě. Vpravo dole je na malé části mapy jen polohopis bez vrstevnic.

Text: Ing. Jan Ratiborský, CSc.